Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Věcně, nevěcně, populisticky nebo holí?

8. 01. 2017 17:04:07
„Argumentuješ tady ad personam, to je v téhle diskuzi naprosto mimo mísu." „Co?" oponent se na mě překvapeně podíval: „Ad co?" Povzdechla jsem si: „Ad achjo..." Tak se na ty druhy argumentace podíváme...

Poměrně často narážím se styku s lidmi na to, že se neorientují v zásadách projevu a diskuze. Cožpak o to, pro ty, kdo rétoriku v životě nepotřebují pro živobytí a stačí jim projevovat názory na internetových fórech nebo u piva, je to vcelku pochopitelný nedostatek. Všimla jsem si však, že i mnozí z těch, kdo se pohybují na veřejnosti a jejichž projev je spojený s jejich věrohodností a úspěchem, mají v této oblasti mezery. Když ke mně přijde klient, který se chce naučit přesvědčivě vystupovat, dostane se mu také argumentační lekce. Teorie vypadá sice poněkud suše, ale praxe je potom velmi zábavná. Tak pojďme na to nejdůležitější - rozdělení argumentů a jejich užití.

Argumentum ad rem: Argumentace k věci. Střízlivost, věcnost, konkrétnost. Žádné odbočky nebo emoční ukňouranost. Řečník sděluje fakta, která se bezprostředně týkají problému. Argumentace je racionální a logická, zaměřená na předmět a na výsledek. Tento způsob je pro diskuzi nejvhodnější, ideálně by oběma (nebo více) stranám mělo jít o společný cíl. Tuto argumentaci neradi používají manipulátoři a svou nechutí k věcnosti se také často prozradí.

Argumentum ad hominem: Argumentace k člověku. Tímto způsobem se řečník naladí na osobnost svého protějšku. Pokud ho chce k něčemu přesvědčit, může argumentovat tím, co pro něj souhlas s návrhem osobně přinese, čemu se se vyhne, čeho dosáhne. Velmi zde pomůže znalost metaprogramů (o těch jsem psala v článku o NLP). Zde se nabízí široké pole manévrování. Čím více toho o protějšku víme, tím lépe k němu můžeme osobně argumentovat. Pokud argumentujeme proti, můžeme tímto způsobem poukazovat na slabosti oponenta, jeho předchozí výroky, názory, hodnoty atd.

Argumentum ad auditorium: Argumentace k posluchačům. Typickým příkladem jsou předvolební boje a politické debaty. Řečníkům nejde ani tak o věcnost, jako o image a dojem, který vyvolají u posluchačů. Taková diskuze sebou nese i osočování a veřejné upozorňování na chyby protivníka. Vlastní chyby jsou zamlčovány, zato se přemrštěně vyzdvihují kladné (ať už skutečné nebo přikrášlené) vlastnosti a úspěchy. O věcnosti zde nemůže být řeč.

Argumentum ad baculum: Argumentace holí. Nepředpokládám, že by se užívala často ve veřejném prostoru, v zákulisí je častější. Jde o všechny typy zastrašování, vyhrožování, vydírání... A samozřejmě může gradovat fyzickým násilím nebo přímo likvidací. Takticky většinou účinné, strategicky (pokud nejste zrovna šéf mafie) prodělečné. Sama za sebe nedoporučuju.

Argumentum ad ignorantiam: Tento způsob argumentace z neznalosti se vyskytuje tehdy, když někdo tvrdí, že něco je pravdivé jen proto, že nebylo prokázané, že je to nepravdivé nebo naopak. Nepřítomnost našeho důkazu však ještě neznamená pravdivost argumentu oponenta. Příkladem budiž debaty mezi ateisty a věřícími, nebo lidé, kteří byli svědky nějakého nadpřirozeného jevu. Nebo názorněji: zfalšujeme podpis a protistrana to nemůže dokázat. Tato neznalost však nestačí k tomu, abychom byli prohlášeni za nevinné.

Argumentum ad misericordiam: Odvolávání se na soucit a milosrdenství. Může to být vnímáno pozitivně, když nám jde upřímně o dobrou věc. Ale je nechutné, jak tak ušlechtilé charakteristiky můžou být manipulativně zneužity. Vždycky si vzpomenu na svou známou, zadluženou svobodnou matku, která mi kdysi před vánočními svátky srdceryvně plakala do telefonu, abych jí půjčila peníze na nájem, že prý „se věnuju charitě, jsou Vánoce a lidi by si měli pomáhat." Ty argumenty byly vcelku dobré, přesto nepochodila. Použila jsem totiž...

Retorsio argumenti: Toto je můj oblíbený způsob argumentace. Lidově řečeno při něm „vezmete oponentovi vítr z plachet." Jde o známé „právě proto, že..." Vezmete argument protistrany a ukážete ho z jiné strany, pro vás příznivé. Při troše fantazie se takhle dají obrátit téměř všechny argumenty, tato technika se taky používá ve slovní sebeobraně. Takže: „Ano, právě proto, že se věnuju charitě Ti dám kontakt na člověka z poradny pro lidi v tísni, který Ti pomůže lépe než já."

Argumentum ad personam: Kdyby na mě známá byla naštvaná, že jsem ji místo peněz poskytla „jen" kontakt na charitu, mohla by se obrátit k argumentaci k osobě. Takový styl má většinou nepřátelský tón, bere si na paškál osobnost a volí kategorické výroky typu: „Jsi lakomec...Nemá žádnou morálku...Pořád lže"...atd. Při zvlášť ostrých bojích může diskutér napadnout protivníka zmínkou o jeho těžkém dětství, rozvodu, nemoci nebo problémech s alkoholem... Opět je tato argumentace nevěcná a přináší do diskuze chaos. Manipulantům se to však hodí.

Argumentum ad populum: Od toho tu máme „populisty," politiky, kteří vykřikují to, co chce lid slyšet. Fakta si upravují ke svému obrazu nebo je zatajují, zato hojně pracují s emocemi. Výroky mění podle nálady společnosti, ale taky náladu společnosti mohou sami měnit, pokud k tomu mají prostředky. Populisté hovoří k masám a používají obecné pojmy (štěstí, jistoty, bohatství, bezpečnost...) aniž by však byli konkrétní či sdělili kroky, kterými chtějí k výše slíbenému dojít. Tento styl se podobá argumentaci ad auditorium.

Ignoratio elenchi: Tímto způsobem se převede podstata sporu jinam. Ne však jako u retorsio argumenti, navázáním na argument protistrany. Ignoratio elenchi zcela pomine předmět diskuze, argumentující zavede téma na úplně jinou (pro něj bezpečnější) cestu. Příklad: „Podvádět manželku je nemorální, jak jsi to mohl udělat?" Ignoratio elenchi: „Co je to vlastně morálka?" Nachytaný nešťastník: „Hm, soubor pravidel sdílených kulturou." Ignoratio elenchi: „A kdo ty pravidla vytvořil?" (v uvedeném příkladu je použito ignoratio elenchi společně s otázkou. To je dvojnásob účinné, neboť kdo se ptá, ten rozhovor vede).

Argumentum ex consensu gentium: Argument z všeobecného souhlasu. Uplatnění nachází v propagandě a překrucování. Platí zde, že „hlas lidu, hlas Boží." Vychází z iracionálního přesvědčení, že většina má pravdu. Na tento argument naráží demokracie, kdy se lidé rozčilují, že usnesení většiny musí být správné. Jak vidíme, nemusí. Dalším takovým uplatněním je například vnímání ženské krásy, kdy se za estetický ideál považují dlouhonohé, dlouhovlasé, prsaté a pouze štíhlé ženy. O všeobecném souhlasu zde můžeme diskutovat, na dojmu „všeobecnosti" se totiž podílejí všudypřítomná média. A když je něco v médiích, tak to musí být... známe to. (Sláva těm, kdo myslí kriticky)!

Argumentum a priori: Důkaz vychází z čistě logické posloupné úvahy, kdy skládáme díly, které na sebe jistě navazují. Na naše tvrzení můžeme tudíž uplatnit metodu dedukce.

Argumentum a posteriori: Důkaz vychází z osobní zkušenosti. Naše tvrzení se bude opírat o empirii, je tedy induktivního charakteru.

Uvedla jsem zde nejznámější způsoby argumentace, na které můžeme narazit. Dalo by se k nim vymyslet mnoho příkladů, avšak článek je už tak na blog dlouhý. Jistě však vlastní příklady vytvoříte. S rétorikou se setkáváme každý den. Internetové a novinové články, diskuze a fóra, televizní talk show a debaty... Když se v tom člověk orientuje, je potom zábavné sledovat různé způsoby diskuzí, odhalovat manipulanty a přemýšlet o argumentech. Příště na toto téma navážeme, budeme se věnovat argumentačním chybám a věrohodné argumentaci...

Autor: Andrea Novotná | neděle 8.1.2017 17:04 | karma článku: 23.58 | přečteno: 508x

Další články blogera

Andrea Novotná

Tajemství zpovědní vrby

Mají naši důvěru, svěřujeme jim životní příběhy a tajemství... Jejich výjimečnost není okázalá na první pohled. Většinou jde o introverty. Ve společnosti si neberou hlavní slovo, drží se spíše v pozadí a okolí bedlivě sledují.

1.8.2017 v 9:50 | Karma článku: 6.74 | Přečteno: 314 | Diskuse

Andrea Novotná

Český krtek v CIA

„Kdo je Karel Köcher?" ptá se Daniela Drtinová v rozhovoru televize DVTV. Muž s přísnou vizáží a knírkem se usměje: „Někdy o tom přemýšlím sám..." Lze takovou odpověď věřit člověku, jehož povoláním byl život ve lsti a klamu?

26.6.2017 v 13:26 | Karma článku: 19.23 | Přečteno: 780 | Diskuse

Andrea Novotná

Andrej Nezničitelný?

O panu stále ještě vicepremiérovi a stále ještě ministrovi financí, se toho už napsalo hodně. Nebudu papouškovat „co" se stalo. Myslím, že stejně tak zajímavé, ne-li zajímavější, je podívat se, „jak a proč?"

9.5.2017 v 17:24 | Karma článku: 33.77 | Přečteno: 1453 | Diskuse

Andrea Novotná

Krása rozmanitosti

V uplynulých měsících došlo v mém životě k několika změnám. Všechny mají společného jmenovatele - lidi.

28.4.2017 v 12:54 | Karma článku: 10.44 | Přečteno: 251 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Alena Kulhavá

Zpráva z cesty: Rozdíl mezi Čechy, Němci, Tyroláky a Italy

Každý rok se nejen o prázdninách setkávám s lidmi západní Evropy. Můj "druhý domov" je Jižní Tyrolsko, kde mám řadu přátel, kamarádů a známých. Na to navazuje Itálie a Německo.

17.8.2017 v 19:02 | Karma článku: 12.49 | Přečteno: 472 |

Tomáš Vodvářka

Řekni heslo, nebo jsi synem smrti!

Jednou z charakteristik dnešní doby jsou hesla. Ne ty na předvolebních plakátech, ty jsou k smíchu či pláči. Ale ta, kterými se prodíráme na internetu.

17.8.2017 v 18:47 | Karma článku: 12.10 | Přečteno: 210 | Diskuse

Jan Pražák

Růžové pilulky na holčičky a modré na kluky

„Chcete si splnit dávný sen všech rodičů a zvolit pohlaví svých potomků? Kupte si Genderin!“ Těmito slovy nás bude již brzy vyzývat z billboardů, z televizních a z internetových reklam usměvavá tvář věhlasného profesora Moritese.

17.8.2017 v 17:47 | Karma článku: 6.82 | Přečteno: 184 | Diskuse

Karel Trčálek

Rusové se nemají za co stydět, a za Sputnik už vůbec ne

Byla-li zde položena otázka, za co se stydí Rusové, tak na ni odpovídám. Rusové se nemají za co stydět, a za Sputnik už vůbec ne

17.8.2017 v 17:37 | Karma článku: 12.52 | Přečteno: 359 | Diskuse

Vladimír Havránek

ODS si spletla století, na sliby už jim nikdo neletí...

Tak nám dnešek přinesl Vyšehradskou deklaraci. Nevím, čím se tento krásný kout Prahy provinil, ale to jejich prohlášení je tak optimistické, zalité sluncem. Proč mě jen napadá skvělý Michalkův film "Znaveni sluncem"?

17.8.2017 v 16:41 | Karma článku: 33.80 | Přečteno: 1141 | Diskuse
Počet článků 38 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1128

Povoláním koučka, duší umělkyně. Pozorovatelka světa. Často (sebe)ironická. Milovnice slov, kultury, psychologie. A kontrastů.

Zajímají mě lidé, jejich chování, myšlení a cítění. Píšu, abych se podělila o postřehy, názory, dojmy. Ať už z praxe kouče, z běžného života nebo ze společenského dění.

https://andreanovotna.com/

 

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.