Nepodmíněná láska je filozofický konstrukt.

A velmi blízko k ní má (jako jediná z nepatologických) láska mateřská.

V běžných vztazích bez podmíněností neumíme fungovat.

mít někoho rád a někoho si vážit jsou opravdu dvě rozdílné věci. A nevidím důvod, proč by si měl rodič "vážit" třeba kluka, co šikanuje druhé, fetuje nebo jen odmítá s čímkoliv doma pomoct a rodičům jen odsekává. Přesto ho mají rádi, je to jejich dítě - ale proč by si ho proboha měli vážit? V tom měl váš otčím pravdu - že vážit si někoho můžete až ve chvíli, kdy si to něčím zalsouží. Ovšem láska - ta by opravdu ničím podmíněná být neměla.

Měj se rád a láska k tobě přijde. Vlastně ne, vždycky s tebou byla. To jenom tys ji necítila... Otevři se, nalaď na sebe, žádný člověk není z kamene...