Jsem narcis, a kdo je víc?!

22. 06. 2016 10:29:37
Dokážou být velmi okouzlující. Vtipní. Pozorní. A taky neskutečně chladní. Sebestřední. Arogantní. Svět je pro ně zrcadlo, ve kterém se odráží jen jejich vlastní osoba. A pokuste se jim odporovat! Zničí vás. Narcisové.

Zdálo by se, že s narcisty se v posledních letech roztrhl pytel. Nejčastěji se toto označení skloňuje v souvislosti s politiky, manažery, osobami ve vedoucím postavení. Dle mého mínění se ale začalo nadužívat, následkem čehož dnes označíme za narcise každého, kdo dává najevo ctižádost, sílu a lásku k sobě. Jak ale uvidíme, ve skutečném narcismu o žádnou sebelásku nejde. Narcis ve svém jádru láskou k sobě nikterak neoplývá. A jak by pak také mohl milovat ostatní?

Dle staré řecké legendy byl Narcis krásný mladík, kterému nadbíhaly všechny ženy i nymfy. On však jimi pohrdal a přednost dával jen sám sobě. Byl svým vzhledem tak fascinován, že vydržel hodiny sedět nad vodní hladinou a pozorovat svůj obraz. A tak se jednou nakláněl a nakláněl, až ztratil rovnováhu, spadl do hluboké vody a utopil se. Tento starověký mýtus dnes vnímáme spíše archetypálně. Co o narcismu soudí psychologie?

Odborníci jsou toho názoru, že primární narcismus je zdravá a naprosto přirozená součást dětského vývoje. Uvádí se v rozmezí cca 3-6 let věku. Dítě v té době objevuje svět, dělá velké pokroky, zajímá se o to, co se kolem něj děje. Prožívá plno emocí. A potřebuje potvrzení. Když je rodič empatický a dítě přirozeně oceňuje za to, co už umí a cítí, pak má dítě přiměřený pocit vlastní kompetence. Často se bohužel stává, že rodiče emoce svého dítěte popírají (např. mu tvrdí, že pláč je znak slabosti, smích je nevhodný apod.) Žádná emoce není špatná nebo dobrá. Emoce prostě jsou. A rodiče, kteří to dětem nevysvětlí a místo toho emoce popírají, utvrdí v dítěti pocit, že si musí emoce držet na uzdě. Pokud je ještě dítě kritizováno stylem „sousedovic Anička už tak hezky mluví, ale ty...” pak má dušička dojem, že si musí lásku zasloužit. Musí se víc snažit. Musí se zlepšovat. Musí něco dělat. Musí, musí, musí... Tak tedy může narcismus vzniknout - z nedostatečného ocenění rodičů, ze kterého se stane zoufalá honba za obdivem v budoucnosti. Tak vzniká tzv. „skrytý narcismus.” Ale ani druhá strana mince není ideální - rodiče, kteří svému dítěti dovolí vše, omlouvají jeho chyby a až opičí láskou ho hýčkají, také zadělávají na narcistickou osobnost. Takový člověk si pak bude myslet, že je středem světa a bude to dávat svému okolí patřičně najevo povýšeným chováním, arogancí, záchvaty vzteku, demonstrací moci... To je ten známější „otevřený narcismus.”

Skryté narcisy nemusíme na první pohled odhalit. Většinou jsou to poněkud odtažité uzavřené osoby, silně zaměřené na výkon. Jsou to ty typy, kteří v práci podávají skvělé výsledky, ale jejich citový život se nachází na bodu mrazu. Mají jen málo přátel (jestli vůbec nějaké), nedruží se, nedávají najevo emoce. Můžeme u nich vypozorovat někdy až křečovitou snahu o kontrolu sebe a kontrolu věcí a lidí okolo. S narcismem se tak často pojí perfekcionismus (přičemž to neznamená, že každý perfekcionista musí být narcis). Narcisové mají dojem, že musí být za všech okolností dokonalí. Vnitřně ale vědí, že dokonalost je stav, kterého člověk nikdy úplně nedosáhne. Snaží se to skrýt, a to znamená, že příliš nevyhledávají společnost, kde by mohly vyjít na povrch jejich slabosti. Mají často cynický smysl pro humor, baví se na účet druhých lidí. Chybí jim empatie. Mohou působit dojmem, že jednají jako stroje. Díky houževnatosti často dosáhnou vysokých postů, avšak spolupráce s nimi není snadná. Člověk musí bezmezně uznávat jejich autoritu a podřizovat se jejich požadavkům, které jsou velmi náročné. Skrytí narcisové bývají málomluvní, pedantští, kritičtí a lidé se jim většinou vyhýbají. Kvůli „pokerové tváři” kterou často nosí, má okolí problém poznat, co se v takovém jedinci odehrává.

Otevření narcisové jsou ti, které poznáme snadněji. Chtějí okatě zářit. Chtějí vést, chtějí na sebe strhávat pozornost. Ovšem - jen potud, aby to vyhovovalo jejich pečlivě konstruované image. Potrpí si na krásné oblečení a jsou stále jako ze škatulky. Do vzhledu investují nemalé částky, neboť berou svou vizáž jako důležitý prostředek, kterým mohou působit na lidi. Rádi se pohybují ve „vybrané společnosti” a navazují vztahy s elitou. Otevření narcisové jsou často šarmantní, hýří vtipem a výřečností. Přesto při bedlivém pozorování zjistíte, že to je maska. Za tou se skrývá osobnost, která je společenská, vtipná a dobrosrdečná pouze účelově. Stejně tak dokáže být totiž chladná, odmítavá a arogantní. Narcisovi totiž záleží na tom, aby vedl a dosáhl vždy toho, co chce. Proto se neváhá „naoko” přizpůsobovat různým situacím a jedincům, aby si získal jejich náklonnost a pak s nimi mohl manipulovat. Pro narcise je vůbec manipulace oblíbená kratochvíle. Dodává jim pocit moci a sytí jejich ego. S morálkou si hlavu nelámou, neboť mají dojem, že svět je tady jen pro ně. A díky svému okouzlujícímu chování a konexím, které dokážou navazovat, se z problémů vždycky nějak dostanou. Často pak o tom ještě vtipkují nebo vypráví, aby všichni slyšeli, jaký je to schopný, inteligentní a prozíravý člověk, když si poradí v každé situaci... Pokud máte dostatek trpělivosti a dokážete lichotit, budete mít narcisovu přízeň jistou. Avšak jakmile se opovážíte mu odporovat, neuznáte jeho názor nebo odmítnete jeho tužby, připravte se na boj. Narcis nesnáší oponenty a má silnou touhu (a často i prostředky) k pomstě. Pokud se rozhádáte s takovým šéfem, už si pomalu vyklízejte pracovní stůl... Narcis vás (možná) vezme na milost tehdy, když přijdete s poníženým prosíkem, zásobou omluv a lichotek. Ale vezměte jed na to, že si vaši pokoru patřičně vychutná. Možná svolá i publikum. A možná vám jen naoko shovívavě poklepe na rameno a řekne „v pořádku.” V obou případech uplatňuje moc a vy odcházíte s vědomím, že jste stejně prohráli...

Narcis sice nerozumí emocím, protože mu byly v dětství povětšinou upírány, ale dokáže je bravurně zahrát. Na rozdíl od hysteriků, kteří jsou velmi emocionální a v emocích se ztrácejí, narcis ví, kde stojí a používá emoční působení účelově. Ve skutečnosti cítí velmi málo. A proto někdy dochází k rozčarování, když se k narcisovi dostaneme blíž. Ten tam je laskavý společník. Najednou je zde ješitný egoista, kterému okolí slouží jen k vlastnímu prospěchu. Paradoxem (nebo spíše logickým vývodem) je, že narcis často končí v partnerství s emočním hysterikem. Líbí se mu na něm emoční otevřenost, jistá „lehkost” a spontánnost, což jsou vlastnosti, kterých má narcis pomálu. Hysterici bývají také snadno ovladatelní a přizpůsobiví, což je něco, co po dominanci toužícímu narcisovi dokonale vyhovuje. Na partnera má vysoké nároky a vyžaduje absolutní věrnost, obdiv a toleranci. Jemu se však takových vlastností zpravidla nedostává. Obecně platí, že silný narcismus je vážná porucha, která může napáchat hodně bolesti. Narcis je sám sobě vzdálen, často žije pro ideál a sám za sebe se stydí. Vnitřně trpí, byť to nikdy nepřizná. Žádat o pomoc je pro něj znak slabosti. Smyslem života je pro něj boj o moc, uznání a status. Touha po obdivu je u narcisů bezmezná. I když si myslíte, že to s chválou přeháníte, narcis předpokládá, že je to teprve předehra... Kritiku neuznává, i když ho velmi zraňuje a neví, co si s ní počít. Buď tedy vyrazí do boje, aby oponenta porazil, nebo kritiku povýšeně přehlédne. Řeč „plebejců” je jako bzučení much kolem narcisových elegantních uší... Někdy si dokáže udělat legraci i sám ze sebe, ale i to je pečlivě kontrolováno, aby se na výčet jeho domnělých vlastností připsal i „smysl pro humor.” Běda ale, když si ho někdo začne dobírat bez povolení! Narcis oplývá skvělou pamětí (když chce), což sebou nese i riziko doživotní antipatie za poznámku, kterou jste na jeho adresu nevinně pronesli po dvou skleničkách vína na večírku před dvaceti lety...

Cesta ven? Narcismus se dá v psychoterapii léčit. Problémem je, že narcisové k psychoterapeutovi přijdou zřídka. Jsou přesvědčeni, že nic takového nepotřebují, i když svým chováním často ničí život lidem kolem sebe. Mnohdy posílají k odborníkovi své vystresované partnery, kteří ve vztahu s nimi trpí. A ještě si hrají na starostlivé ochránce...

Jistě jste už někdy na narcise narazili. Možná v článku poznáváte svého šéfa, známého, nebo dokonce partnera... Nebo sami sebe? Narcismus se připisuje spíše mužům, ale ani ženy nejsou výjimkou. Navzdory obtížím spojeným s touto osobností, i narcis je „jen člověk” (byť to ve své divinizaci nerad slyší). Vlídným slovem vůči němu nic nezkazíme. A třeba rozdmýcháme jiskřičku emocí a citu náklonnosti, který je sice hluboko skrytý, ale o to víc pro narcise potřebný...

Autor: Andrea Novotná | středa 22.6.2016 10:29 | karma článku: 23.94 | přečteno: 2372x

Další články blogera

Andrea Novotná

O Mirkovi a zlatokopce

Aneb co všechno je chlap schopný udělat pro jednu ženskou... Tenhle příběh se stal mému kamarádovi.

21.7.2019 v 15:38 | Karma článku: 30.84 | Přečteno: 1874 | Diskuse

Andrea Novotná

Jak jsem se skamarádila s hypnózou...

Hypnózu máme často spojenou s esoterikou, zábavou, s něčím povrchně přitažlivým, avšak pochybným a šarlatánským...

9.7.2018 v 13:41 | Karma článku: 13.17 | Přečteno: 532 | Diskuse

Andrea Novotná

Černá labuť v nás

Možná jste ten film s Natalií Portman také viděli. Herečka za věrohodné ztvárnění hlavní role dostala Oscara...

23.6.2018 v 9:43 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 355 | Diskuse

Andrea Novotná

Už je tady zas

Napadlo vás někdy, co by se stalo, kdyby se Adolf Hitler objevil v současnosti v Německu Angely Merkel?

23.9.2017 v 13:35 | Karma článku: 22.05 | Přečteno: 904 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Vodvářka

Nácek u doktora

Po mnoha letech praxe už mne hned tak něco nevyvede z míry. Přesto se to občas stane. A ani s odstupem času nevím, co je správné.

19.9.2019 v 5:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 63 | Diskuse

Karel Trčálek

Bude Bakalova Česká televize svévolně rozhodovat, co je pravda a vymývat naše mezimozky?

Kde se vůbec bere v České televizi taková drzost, aby si přivlastňovala pravomoc rozhodovat o tom, co je pravda, když tato pravomoc náleží úplně někomu jinému, mnohem povolanějšímu!?

18.9.2019 v 18:06 | Karma článku: 11.33 | Přečteno: 501 | Diskuse

Emrich Sonnek

Uhlíková stopa

Greta Thunberg a její souputníci žijí v přesvědčení, že lidstvo čeká tak krátká budoucnost, že už se jim ani nevyplatí učit se. Žádné návrhy, jak lidstvo zachránit, nemají, po svých vládách žádají jediné - aby naslouchaly vědcům.

18.9.2019 v 15:47 | Karma článku: 31.49 | Přečteno: 776 | Diskuse

Marek Hurt

Euro a pohádka o blahobytu

Slovensko přijalo euro v roce 2009. Po deseti letech s eurem by se měli mít jak v euroráji. Všude se dočítáme, že nás dohnali a předehnali a že je to díky společné evropské měně - euru. Jeden by pokýval uznale hlavou.....

18.9.2019 v 12:57 | Karma článku: 38.53 | Přečteno: 1721 | Diskuse

Zuzana Růžičková

Učitelé už budou zase v balíku!

Slibem neurazíš a pohádky má každý rád. Tímto heslem se řídí už od svého nástupu do funkce současný ministr školství. Kdyby aspoň vláda i on stále platy učitelů neřešili a prostě na férovku řekli, že na školství kašlou.

18.9.2019 v 10:00 | Karma článku: 44.54 | Přečteno: 9210 |
Počet článků 28 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1714

Dle MBTI představitelka typu INFJ. Pozorovatelka světa. Milovnice psychologie, umění, slov a kontrastů.

Zajímají mě lidé, jejich chování, myšlení a cítění. Píšu, abych se podělila o postřehy, názory a dojmy. Ať už z běžného života, profese nebo společenského dění.

 

 

Najdete na iDNES.cz