Paradoxní, ironický a nepochopený - seznamte se, Friedrich Nietzsche

15. 10. 2016 10:53:14
„Ty čteš Nietzscheho? A proč? A tobě se to líbí? Víš, že ho měl rád Hitler? Ty jsi antisemita? Nebo nácek?" Tak většinou vypadají reakce lidí, když se dozvědí, že mým oblíbeným filozofem je Friedrich Nietzsche... Achjo.

Právě dnes 15. října, je to 172 let, kdy se Friedrich Nietzsche narodil. Stalo se tak v Röckenu u Lützenu poblíž Lipska. Prvorozené dítě přišlo na svět do rodiny evangelického pastora Carla Ludwiga Nietzscheho a jeho ženy Franzisky. Ano, do rodiny evangelického pastora! Jaký to paradox, když si uvědomíme, že o několik let později právě tento synek zavrhne církev a dokonce ve svém "Antikristovi" vyhlásí "smrt Boha." Paradox, kontrast, ironie - přesně to měl Nietzsche rád. Nejen že často tyto prostředky používal ve svých knihách - on tak prostě žil...

Životopis Friedricha Nietzscheho vám nabídne strejda Google a teta Wikipedie. Nebudu zde vypisovat faktografické reálie, data, díla... Tyto informace jsou lehce dohledatelné a svědčí o tom, že Nietzsche položil základy nového myšlení.

Já jsem se Friedrichem Nietzsche setkala poprvé na gymnáziu, kde jsme ho krátce zmínili v hodinách filozofie. Bylo to setkání skutečně velmi krátké, ale už tenkrát mě zaujalo, že jsem u něj našla zcela stejnou představu o filozofii lidské existence, jakou jsem si ve své hledající studentské hlavě vytvořila já. On to měl ale mnohem propracovanější, a nazval to teorie věčného návratu. Přišlo mi neuvěřitelné, že před sto lety žil někde chlápek, který myslel úplně stejně jako já! Až mě z toho tenkrát trochu zamrazilo. Alespoň jsem si ale nepřipadala už tak vyděděně a nepochopeně, což jsem si do té doby mezi spolužáky připadala... Zaujala mě však také bohatost jazyka, zvláštní naléhavost, místy i vtipnost, styl, který se tolik lišil od stylu jiných filozofů. Nicméně i přes to krátké okouzlení pak Nietzsche na mnoho let upadl v zapomnění. Objevila jsem ho znovu až před rokem a půl. Už první Nietzscheho kniha, která se mi dostala do rukou - "Radostná věda," mě naprosto uchvátila. Jakožto člověk, který si velmi potrpí na jazykovou obratnost, jsem byla nadšena. Nietzsche zapojuje ironii, humor i nadsázku, někde hovoří v metaforách, jinde zas pronikavě přesně. Není snadné s ním držet krok. Právě tato jazyková zdatnost a vědomí, že slova tvoří emoce, a emoce činy, z Nietzscheho utvořila otce postmoderního filozofického směru - dekonstrukce. Nietzsche je skutečně mistr slova, dokáže hovořit teatrálně květnatě, stejně jako břitce, stručně, aforisticky. Aforismy byly vůbec jeho oblíbenou vyjadřovací metodou. Jistě k tomu přispívala silná inteligence a rychlé myšlení. Bylo to však také jeho křehké zdraví, které ho nutilo psát úsporně. Nietzsche už od mládí trpěl záchvaty migrény a bolestmi očí. Právě podlomené zdraví bylo důvodem, proč Nietzsche musel přerušit akademickou dráhu. Na druhou stranu - nebýt tohoto kroku, kdoví, zdali bychom vůbec měli Nietzscheho jako filozofa. Právě po odchodu z univerzity totiž začal cestovat a psát své úvahy.

Jestli jste u Sokrata, Kanta nebo Hegela usínali a měli jste problémy určit rozdíl mezi "bytím" a "jsoucnem", pak buďte klidní - u Nietzscheho se s těmito pojmy téměř nesetkáte. Žil ve velmi vzrušené době. Tvořil ve druhé polovině 19. století, kdy se svět markantně měnil. Filozofie nastolovala nové otázky a bylo jasné, že bude muset reagovat na společenské proměny. Na rozvoj vědy, techniky, na sekularizaci společnosti, novou politiku... To vše Nietzsche ve svých dílech reflektuje. Velice přesně popisuje situaci a předjímá věci budoucí. Zajímavé je sledovat jeho politické úvahy, kdy mluví o konci "malé politiky" a počátku "politiky velké." Jako budoucí mocnosti zmiňuje Ameriku a Rusko. Mnohokrát se zmiňuje o nutnosti silného vůdce... Kdo se jím pak nechal inspirovat, to je všeobecně známo. Pokud vás zajímá Nietzschův vztah k Německu, pak vás zřejmě jeho podoba překvapí. Nietzsche Němci opovrhoval. Říkal o nich všechno možné, ale chvála to nebyla. Vytýkal jim nepružnost, nedostatek smyslu pro humor, špatný styl v hudbě, špatný vkus v literatuře... V jednom z dopisů například píše: "Cítím se být spřízněný jen s nejkultivovanějšími Francouzi a Rusy, ale s takzvanou distingovanou elitou svého národa vůbec ne. Posuzují všechno podle zásady: Německo nade vše." (Tato slova později nacisté použili v německé hymně - jaký to další paradox). Kdyby se sesbíraly všechny Nietzscheho poznámky o Němcích a vložily se do jedné knihy, museli by ji nacisté spálit...

Nietzscheho dílo padlo na přetřes i během Norimberských procesů. Málokdo se však dostal do takového spojení tak nespravedlivě. "Zásluhu" na interpretaci Nietzscheho v nacionalistickém duchu má filozofova sestra Elisabeth. Když se dozvěděla, že Hitler se cítí být Nietzscheho názory osloven, začala pracovat na tom, aby jméno svého bratra propojila s ideologií, která však byla na hony vzdálená skutečnému významu Nietzscheho myšlení... Jeho výroky o Židech jsou vytrhané z kontextu. V celkovém náhledu Nietzsche Židy oceňoval pro přizpůsobivost a vynalézavost. Kdybychom navíc měli zkoumat všechny jeho výroky, zjistili bychom, že jeho názory na společnost, lidi, náboženství, politiku i umění, se mění. Z toto povětšinou pramení těžká jednoznačná interpretace jeho myšlenek.

Zdeformováno bylo také jeho učení o nadčlověku. Můžeme mít dojem, že je znakem Nietzscheho nebetyčného egoismu a bezbřehého individualismu. Ne tak docela. Filozof citlivě vnímal společenské změny a vizionářsky předpověděl, že musí přijít nová generace. Nová generace s novým myšlením. Do té doby byla společnost řízena autoritářsky, skrze světskou a duchovní moc. Individualita téměř neexistovala. Nietzsche cítí, že tyto struktury se hroutí. Na základě toho vytváří koncepci "nadčlověka." Není to však žádný brutální egomaniak. Je to člověk s láskou k životu (vždyť Nietzscheho heslem bylo "amor fati"), člověk, který naplňuje svůj potenciál, neustále objevuje sám sebe ("Staň se tím, kým jsi"), učí se z bolestí a chyb, jde vpřed... A dovoluje stejnou seberealizaci i druhým. Nietzsche sice dělá rozdíl mezi panskou a otrockou morálkou, připouští, že ne každý má na to, aby "nadčlověčenství" dosáhl. Zároveň zdůrazňuje, že "nadčlověk" by měl být s těmi, kdo tuto "panskou morálku" nemají, v symbióze. Tím se liší od socialistů, které tak nenáviděl. Nietzsche nevěří tomu, že každý má dispozice vládnout. Umění vládnout není vlito do krve všem. Ten, kdo ho však má, byl měl vládnout odpovědně vůči těm, kdo tyto dispozice postrádají.

Nietzsche se také zabýval problematikou pravdy, lži a morálky. Měl za to, že morálka vzniká jako soubor pravidel, které však sami o sobě nevypovídají nic. Dobrými je činí pouze zvyk a společenské konvence. V jeho díle "Mimo dobro a zlo" jsou tyto myšlenky rozvedeny nejvíc. Nietzsche věřil, že existuje prostor, kde zlo ani dobro, tak, jak je vnímáme, neexistují. Jsou to "jen" pojmy, s kterými si lze hrát a používat je účelně. Viz jeho výrok: "Dnes jsou pocity ve věcech morálky tak zpřeházené, že jednomu člověku dokazují morálku její užitečností, zatímco druhému jí právě užitečností vyvracejí."

Stejně provokativně se Nietzsche stavěl k náboženství. Není bez zajímavosti, že ve dvaceti letech studoval v Bonnu teologii. V jeho rodině se povolání duchovního dědilo, a tak se předpokládalo, že Friedrich půjde ve stopách otce. On však ze studií po roce zběhl. Jeho svobodomyslná povaha a pronikavě zvídavý duch se odmítal podřídit zkostnatělému náboženskému diktátu a církevnímu elitářství. Uvědomme si, že se psalo 19. století. I když církev zažívala změny a otřesy stejně jako celá společnost, snažila se stále o výsadní postavení a demonstraci moci. Z jeho spisů vyplývá, že náboženství vnímal jako nástroj k ovládání lidí. O jeho postoji k Bohu, církvi a náboženství, o jeho opomíjené hluboké religiozitě a myšlence o "věčném návratu" by se dal napsat samostatný článek...

Nietzsche se také zaměřoval na problematiku umění, zvláště hudby a dramatu. Několik let byl blízkým přítelem skladatele Richarda Wagnera. Jako vášnivý obdivovatel starověkého Řecka také vypracoval několik studií o řecké filozofii a kultuře. Ve všech jeho spisech, ať už se týkají jakéhokoliv tématu, je markantním leitmotivem sebepoznání a hluboký vhled do lidských duší. Sám introvert, plachý a samotářský, pozorně sledoval okolí, dokázal skvěle vnímat psychické pochody a motivace lidského jednání. Snad nejvíce je to znát v jeho díle "Lidské, příliš lidské." Tam můžeme s údivem nahlédnout do hlubin křehké filozofovy duše, která byla tak často zastřena samotou a nepochopením.

Jak je vidět, Nietzscheho filozofie skýtá mnoho témat a zajímavých zákoutí, o kterých by se dalo psát ještě dlouho. Je velká škoda, že jeho myšlení bylo tak nechutně zneužito. Ačkoliv, on sám v dopise sestře naznačil obavy: "Chvěji se, když si představím všechny ty, kteří se budou neoprávněně dovolávat mé autority bez toho, aby byli na mé myšlenky připraveni." Opět si můžeme říct - jaká to ironie! A nebo to můžeme vzít coby memento a výzvu pro budoucnost zároveň... Kdo si troufne uchopit jeho myšlenky správně a přetavit je v realitu?

Autor: Andrea Novotná | sobota 15.10.2016 10:53 | karma článku: 26.17 | přečteno: 1866x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 32.67 | Přečteno: 491 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 27.87 | Přečteno: 1672 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 264 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 6.21 | Přečteno: 196 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 17.80 | Přečteno: 262 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4993

Podnikám, jsem členkou ODS a studuji bezpečnostní politiku.

Zajímá mě svět, lidé, veřejné dění. Píšu, abych se podělila o názory, postřehy a dojmy. 

 

 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...