Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rok na blogu

1. 04. 2017 9:23:16
Když jsem si přesně na apríla před rokem zakládala tenhle blog, brala jsem to trochu jako prostředek k psycho-sociologickému průzkumu - jo, asi lehká profesní deformace :-). Byla jsem hlavně zvědavá na lidi, které tady potkám...

A že jich bylo ( a je) dost. S některými vzniklo zajímavé virtuální přátelství, které, doufejmež, bude někdy prohloubeno i osobním kontaktem. S dalšími jsem se lehce škorpila v diskuzích. I za takové lidi moc děkuju. Jsem ráda, že tady jste, protože co by to bylo za diskuze bez odlišných názorů... Takže pokud tohle čtete - vážím si vás, i když se někdy (nebo vždy) neshodneme.

Je tady samozřejmě mnohem víc aktivnějších bloggerů, a já jsem navíc poslední měsíc nepřispěla ničím novým. Jednak jsem neměla mnoho času, neb většinu mi nyní polyká příprava na státnice a pracovní činnost. A za druhé - chyběla mi dostatečná inspirace. Nevím, jak to máte vy, ale když já píšu článek, musím cítit, že mi to "jde do klávesnice samo." Prsty jen tančí souběžně s myšlenkami, je to krásná souhra, která by neměla být násilná... Je to pak hrozně znát.

Články na téma psychologie a komunikace jsem teď převážně přesměrovala na webový portál psychologie.cz. Pokud se tedy někomu líbily úvahy o různých typech osobnosti, komunikačních kanálech nebo rétorice, najde je spíše tam. Jinak bych je dublovala, a to mi přijde jednak neprofesionální, druhak zbytečné...

Co tedy dál? Čím přispívat? Politiku mám ráda a zajímá mě - především z hlediska sociální psychologie, ale nechci si vypěstovat pověst politického bloggera. Tak možná občas, jen když mě něco fakt jako už naštve. Což je málokdy, neb v největším vypětí svého cholerismu nakonec většinou mávnu rukou a se slovy a co, vždyť stejně jednou všichni umřeme" přejdu opět do svého nadneseného racionalistického módu šmrncnutého cynismem.

Filozofie nebo úvahy o známých oblíbených autoritách - Jungovi, Freudovi, Nietzschem nebo Frommovi jsou určitě velmi zajímavé, ale nemají tak vysokou čtenost jako články na aktuální nebo kontroverzní témata. I když na druhou stranu - právě ti, co tohle čtou, jsou většinou moje krevní skupina. Tudíž by z toho mohl vzejít nějaký další sympatický kontakt. Tak uvidíme... Materiálu je v téhle oblasti habaděj.

Moc ráda se dělím o různé příhody, neb jako bedlivý pozorovatel okolí, zpovědní vrba, nepoučitelný ironik a empatik zároveň, mám (h)různých zážitků plné kapsy. Je však faktem, že ač o svých příhodách píšu často, mám přitom vždycky rozpačitý až stydlivý pocit. Jako bych odevzdávala lidem část svého já," jako bych otevírala kus vnitřního světa, který má ještě víc dialogů, dějových linek a souvislostí, než je možno popsat. Resp. než je možno popsat tak, aby to bylo pro čtenáře smysluplné. No, co jiného byste chtěli od introverta, že...

A vlastně i tenhle příspěvek mi nyní přijde jako slátanina. Nemám inspiraci. Do oken se opírají sluneční paprsky a vyhřívají byt. Pod otevřeným oknem na ulici je slyšet dětský pláč. Od určité doby jsem na dětský pláč přecitlivělá. Srdce se mi svírá, chci potom plakat taky. Snažím se tedy místo toho urputně soustředit na text. Ale čím víc se soustředím, tím víc si připadám jako totální idiot. Nemám inspiraci. Je prvního dubna. To bude tím. Rezignuju na ten nedostatek slov a témat. Dětský pláč venku vystřídal smích. To je to stejné dítě? Jak dokáže žít okamžikem, to je krásné! Škoda, že tuhle vlastnost jsem už téměř pohřbila. Jako většina dospělých... A přitom to může být tak očistné. Střídání okamžiků... Třeba jako tenhle článek. Je v podstatě o ničem. Doma mi vždy říkali, že jsem mistr okecávání (proto mě asi taky baví ta politika). Jo, článek je o ničem. Ale třeba za okamžik může přijít inspirace. Nádech-výdech. Beru to s lehkostí. Jako aprílový žertík. A jdu se nechat lapit inspirací ven... Mezi plačící a smějící se děti, mezi milující a hádající se páry, znuděné prodavačky v Tescu, přísné měšťáky v ulicích, mezi rozverné bohémy v kavárnách nebo na lešeních hvízdající dělníky... (většinou na to hvízdání odpovím starostlivým hlavně nespadněte, chlapi!") Protože lidé, lidé a svět - to je ta největší inspirace!

Díky za vás, milí čtenáři. Díky, že jste to zvládli dešifrovat až sem. Snad brzy tu inspiraci najdu a přenesu ji do dalších článků. Je mi tady, ve světě písmen, slov a zajímavých lidí, moc hezky.

Autor: Andrea Novotná | sobota 1.4.2017 9:23 | karma článku: 11.18 | přečteno: 225x

Další články blogera

Andrea Novotná

Už je tady zas

Napadlo vás někdy, co by se stalo, kdyby se Adolf Hitler objevil v současnosti v Německu Angely Merkel?

23.9.2017 v 13:35 | Karma článku: 21.31 | Přečteno: 777 | Diskuse

Andrea Novotná

Český krtek v CIA

„Kdo je Karel Köcher?" ptá se Daniela Drtinová v rozhovoru televize DVTV. Muž s přísnou vizáží a knírkem se usměje: „Někdy o tom přemýšlím sám..." Lze takovou odpověď věřit člověku, jehož povoláním byl život ve lsti a klamu?

26.6.2017 v 13:26 | Karma článku: 19.23 | Přečteno: 809 | Diskuse

Andrea Novotná

Andrej Nezničitelný?

O panu stále ještě vicepremiérovi a stále ještě ministrovi financí, se toho už napsalo hodně. Nebudu papouškovat „co" se stalo. Myslím, že stejně tak zajímavé, ne-li zajímavější, je podívat se, „jak a proč?"

9.5.2017 v 17:24 | Karma článku: 33.90 | Přečteno: 1517 | Diskuse

Andrea Novotná

Krása rozmanitosti

V uplynulých měsících došlo v mém životě k několika změnám. Všechny mají společného jmenovatele - lidi.

28.4.2017 v 12:54 | Karma článku: 11.08 | Přečteno: 263 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Pražák

Stručný vzkaz všem nevolícím voličům

Je známým faktem, že nízká volební účast nahrává extrémistickým subjektům. Proč? Protože otrávený umírněný volič se na to prostě vykašle, kdežto naštvaný příznivec extrémistů jde a na just jim to tam hodí.

20.10.2017 v 18:39 | Karma článku: 17.66 | Přečteno: 478 | Diskuse

Jaroslav Čejka

Zvítězí pravda a láska, anebo lež a nenávist?

Kdyby bookmakeři přijímali sázky na odpověď na otázku v titulku, vsadil bych směle na vítězství lži a nenávisti. Proč? Protože lídři všech favorizovaných stran nám předváděli především lži, nenávist a osočování svých protivníků.

20.10.2017 v 16:13 | Karma článku: 19.16 | Přečteno: 686 |

Alena Kulhavá

Moji deváťáci zůstali jak opaření stát, když vešli do krypty, kde zahynul Gabčík a Kubiš

Jindy velmi rozverní, na holky, fotbal (ale už i společenské dění a svět) orientovaní habáni zůstali stát, mě i některým z nich zamrazilo a ukápla slza. Proč?

20.10.2017 v 14:55 | Karma článku: 30.26 | Přečteno: 1064 |

Jakub Kouřil

Žebra a maso České republiky

V průběhu plánovaného drancování a vysávání České republiky, už není z čeho brát. Žijeme v prázdné skořápce, v transitní zemí, přes které se přehnalo hejno kobylek. Za sebou zanechaly mezinárodní úmluvy, obchodní smlouvy, zákony..

20.10.2017 v 14:03 | Karma článku: 15.36 | Přečteno: 520 | Diskuse

Tomáš Gayer

Předvolební pohledy 13. - Den, kdy konečně zvítězila pravda a láska....

Podlední díl z cyklu Předvolební pohledy: Tentokrát, jak bude vypadat den, kdy konečně zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí....

20.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 18.23 | Přečteno: 432 | Diskuse
Počet článků 38 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1205

Povoláním koučka, duší umělkyně. Pozorovatelka světa. Často (sebe)ironická. Milovnice slov, kultury, psychologie. A kontrastů.

Zajímají mě lidé, jejich chování, myšlení a cítění. Píšu, abych se podělila o postřehy, názory, dojmy. Ať už z praxe kouče, z běžného života nebo ze společenského dění.

https://andreanovotna.com/

 

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.