Souhlasím s Vámi, že muži ve Vašem současném věku bývají povětšinou nezralí. Na druhou stranu, věk, šediny ani životní zkušenosti Vám zralost nezaručí. Rozumím tomu, že se člověk může zamilovat nad rámec běžného věkového rámce (moje maminka je podruhé již přes 30 let vdána za tatínka, který je o 9 let mladší. Dnes téměř norma, tehdy opravdu společenská darda). Přesto si myslím, že Vámi vyzdvihnuté devizy můžete najít i u svého vrstevníka (já je našla u manžela, který je o 3 roky mladší ) a odpadnou Vám nejen křivé pohledy okolí, rizika, která vypisujete, ale především pozdější starosti s o tolik starším a časem i nemocnějším partnerem a samota po jeho odchodu... Mějte se prima.

Bylo by hezké, kdybych na nějakého takového vrstevníka narazila. Na střední jsem chvilku chodila s vrstevníkem... A on mi říkal, že mi nerozumí. Že prý jsem na něj moc usedlá a on si vedle mě připadá jak dítě. Tak nevím. Se staršími muži si umím povídat a jakkoli to může znít divně, sdílím jejich životní styl. Nikdy mě moc neužilo na akce, večírky nebo bary. Ráda trávím čas s v teple rodinného (partnerského) krbu :-) Právě té samoty, kdy je za „běžných” okolností jasné, že partner zemře dřív než já, se dost bojím... Děkuju za komentář Také se mějte co nejlépe!

No možná že každá a tedy ani ne Vy, není zlatokopka, ale určitě jste nedospělá a odmítáte převzít zodpovědnost za svůj život, svá rozhodnutí, svůj osud ...

To neříkám, naopak. Toužím po seberealizaci a odpovědnost mi rozhodně není cizí. Nechci, aby mě partner vodil za ruku, ale aby mi stál po boku. A prostě se mi líbí starší. Používat kategorická slova jako „určitě,” když dotyčného člověka někdo zná jen dle článku, může být zavádějící... Ale beru, že si to myslíte. To neovlivním .

Řekl bych, že k tomu, aby mohl člověk úspěšně sesbírat plody staršího věku, jako například vyzrálost, životní zkušenosti a nadhled apod., musí mít také nějaký solidnější povahový grunt. Nemyslím si, že to přijde s věkem tak nějak samo od sebe - viz. např. hospodští moudronoši (a opravdu jich není málo). Někdo takříkajíc dostane rozum ve třiceti, někdo v padesáti a někdo třeba vůbec nikdy.

Ještě bych dodal, že i mladý člověk může zestárnout velmi rychle - typickým příkladem je válka. Na vlastní kůži si to prožil Konstantin Biebl (1. sv. válka).

njn, dokud je starší muž při síle, má své kouzlo.

Ovšem reálné konce nebývají nijak zvlášť atraktivní - ona v "nejlepších letech", on nemohoucí, mající třeba problémy s inkontinencí, nahluchlý, vetchozraký, nerudný, trpící senilní demencí, v nižším věku třeba Alzheimerem.... atd....

Jedině snad včas přesedlat, bude-li příležitost....

Přesně... ono to kouzlo zkušenosti a nadhledu zmizí s první kloubní náhradou...

pokud ten o 20 nebo 30 let starší práce nemá, nebo má skoro minimální mzdu ,tak ženy o něj zájem najednou nemají. Jde hlavně o prachy.

:) Pobavilo odpadnutí problému s tchyní :)

A jinak...pohoda...dva lidi se mohou a budou rozumět bez ohledu na věk a je to jen jejich věc a jejich rozhodnutí :)

tak ženy se obecně dožívají vyššího věku než muži, čili problémy s tchýněmi odpadají až někdy kolem blížící se šedesátky, no a to už se atraktivita drtivé většiny mužů limitně blíží nule (tedy až na pár výjimek).... a vyvdat senilní tchýni opravdu nemůže být žádné terno

Moc vám přeji, aby vám toto pomohlo.

Já však při čtení získával dojem určité románovosti, který lehounce zpochybňoval víru v reálnost popsané situace.

Píšu trošku beletristicky a s nadhledem. Ironie i vůči mé osobě je mi vlastní Kdoví, kam se život ubere... Neberu to, co napíšu, jako dogma, ale spíš jako podnět k diskuzi, která tady hezky kvete.

No mě to vůbec nepobuřuje. Moje kamarádka má partnera o 23 let mladšího.Tomu říkám Hard core.

Tak to je pecka! Když si pokusím představit, že můj budoucí partner je nyní jednoroční prcek... Jo, to je hardcore

Pohled do vašeho nitra. Zajímavé, vyčerpávající, přesto vás "nechápu".